Připadáte si jako šéf nebo člen sehraného týmu? Nebo máte spíš pocit, že si každý „jede jen to svoje“? Je každý pořád zahleděný jen do své obrazovky a konverzace se redukuje na pár nutných slov? Ano? A nestalo se vám někdy, že kvůli tomu utrpěla kvalita odvedené práce? Že je to u vás skoro pravidlem? Pak oba víme, že to musíme změnit…
Představte si svůj tým jako složitý stroj: Je sestavený z mnoha větších i menších součástek. Aby mohl stroj efektivně fungovat, musí být všechny jeho součástky na správném místě a také správně nastaveny. A lidé, kteří v něm pracují, musí tedy vykonávat svou práci na správném místě a musí mít pro danou práci potřebné znalosti a zkušenosti.
Spolupráce mezi lidmi je navíc ještě složitější než práce stroje. Tím, co může onen lidský stroj zpomalovat, může být třeba neefektivní komunikace. Nebo nedostatečná motivace. Možná taky nejasný cíl.
Jak tedy zajistit efektivní fungování týmu? Jak dospět k tomu, aby skupina lidí pracovala jako celek?
Tým je sice tvořen jednotlivými zaměstnanci, ale jeho úspěšnost se odvíjí právě od schopnosti každého člena pracovat společně s ostatními. Stát se součástí celku. Zapomenout na chvíli sám na sebe a vcítit se do role dávného válečníka, který se musel stát součástí útvaru, aby odrazil nepřítele a ubránil své město. Ten válečník věděl, že sám nic nezmůže. Že se musí spolehnout na své spolubojovníky. A že ze sebe musí sám vydat to nejlepší, aby ostatním jejich práci nepokazil.
Co z toho plyne?
Víme, že jednotliví členové týmu musí jednat ve prospěch celku. Nemohou mezi sebou navzájem soupeřit a dokazovat si, kdo je lepší. Všichni musí svou práci nasměrovat jedním směrem… a právě to je také tím základním předpokladem úspěšného týmu:
Nejdůležitější podmínkou fungujícího týmu je společný cíl.
Společný cíl slouží jako mapa a pojivo pro všechny členy týmu: Pokud znají cíl, vědí, kam své úsilí směrovat. A vědí také, kam jej budou směrovat ostatní.
Potom se můžeme zaměřit i na další detaily:
- Vylepšíme komunikační dovednosti lidí v týmu: Nikdy nic nepokazíme tím, že budeme mluvit otevřeně a k věci. Jasně zadávat úkoly, aby každý člen týmu věděl, jakou práci má odvést. A pokud by náhodou nevěděl, proč to všechno dělá, vysvětlit mu to.
- Poznáme osobnosti jednotlivých členů: Lidé mají různé profesní znalosti a zkušenosti a každý je tak od přírody v něčem lepší a v něčem horší. Když budeme o kolegovi vědět, že umí výborně programovat, ale je lajdák na vyplňování lejster, můžeme mu pomoct: Papírování zadáme jinému, který se v tabulkách a výkazech vyžívá. A programátorovi naložíme o to víc programování.
- Stanovíme pravidla: Určením pravidel zbavíme jednotlivce obav a nejistoty. A pomůžeme vyřešit situace, kdy část lidí chce A a část B. To ale neznamená, že musíme pravidla prosazovat za každou cenu: Jakmile zjistíme, že jsou zastaralá nebo se situace vyvinula jinam, můžeme dřívější pravidlo změnit. Vždy to ale všem oznámíme, aby všichni věděli, že „od teď je to jinak“.
Aby mohl jakýkoliv tým fungovat skutečně na 100%, vyžaduje to od každého z členů absolutní důvěru v ty ostatní. Jen tehdy, když vím, že ostatní splní, co slíbili, budu plnit svůj úkol i já.
Abychom vám pomohli tuto atmosféru sounáležitosti a týmového ducha vytvořit i ve vaší firmě, připravili jsme pro vaše kolegy „Školení, které je promění“. Nebudeme zde probírat teorii, ale konkrétní situace, které nastávají ve vaší firmě. Podíváme se na to, jak je řešit lépe a rychleji. A absolventi tohoto školení tak budou odcházet rozhodnuti vydat ze sebe vše, co je potřeba… protože právě na aktivním a přátelském přístupu stojí úspěch celého týmu.
(Tento článek původně vyšel na portálu Školení, které je promění, pro který jsem jej připravila.)
