Dobrý den,
v 18 letech jsem se opravdu hodně zamilovala. S tím chlapcem jsme se nejprve scházeli, já potom nastoupila do práce a on na vojnu. Psali jsme si a když to šlo, tak za mnou přijel. Nedokázali jsme být spolu, ani bez sebe.
Ve 24 letech jsem měla pocit, že mi ujíždí vlak. On se nechtěl ženit, nechtěl rodinu, a já si tedy našla někoho jiného. Otěhotněla jsem, vdala se, s manželem jsme měli tři děti. Po 11 letech přišel rozvod. Z jeho strany, i když jsem k tomu asi přispěla, nikdy jsem nedokázala manžela milovat, jako toho předtím, stále a pořád. Zůstala jsem sama s dětmi 11, 7 a miminkem. Nenašla jsem nikoho, koho bych tak milovala jako tamtoho. A v 50 letech, po 17 letech od rozvodu, jsem ho potkala. Náhodou. Oba jsme byli sami, oba jsme měli svůj život, práci, povinnosti. Scházíme se na sex, z jeho strany o nic víc nejde. A já ho stále miluju. Celým svým srdcem, celou svou duší, všemi částmi svého těla.
Vím, že už nikdy nikoho nebudu tak milovat. Jen bych chtěla víc. Nevím, kolik času mi zbývá, a chtěla bych s ním ten čas prožít. On nechce vážný vztah. A já se neskutečně trápím. To, o čem jsem celý život snila, po čem jsem toužila, se splnilo, ale jen částečně a já nevím jak dál…
(Dotaz 2012)
Tomu se říká osudová láska. Tedy vaše určitě. Láska s velkým L. Jestli to tak má a měl i váš přítel je s otazníkem. Šest let měl příležitost rozhodnout se a být s vámi. Žít s vámi. Sdílet nejen ten silný cit, ale i skutečný život.
A život vám napsal nyní ve scénáři další kapitolu, další příležitost, další otevřenou možnost a co on? Zase chce jen to, co na začátku. Hezké chvíle bez závazků a zodpovědnosti. Je tedy možná načase, trošku z té romantiky prozřít. Nemůžete nikoho přinutit, aby vás miloval tak moc, jako vy jeho, tak, jak vy si přejete a jak po tom toužíte (a jak jste to zřejmě po léta živila ve svých vzpomínkách a představách). Nemůžete nikoho změnit.
Jediné, co můžete, je sama se rozhodnout, jak budete na danou situaci reagovat, jak se k tomu postavíte a jak se zachováte. Buď slevíte ze svých nároků a užijete si, že spolu můžete sdílet hezké chvilky a sex… a nebo, pokud vám to v důsledku ještě víc ubližuje, dáte mu najevo, že o takový vztah nestojíte a půjdete od toho.
Byla by ale škoda se trápit a soužit, místo toho, abyste si život ještě užila. Buďte k sobě upřímná, netrápí vás on, ale vaše představy a očekávání. On vám zřejmě nikdy nic nesliboval, ani s vámi v tomto směru nijak nemanipuloval. Někdy je opravdu jen a jen na nás, abychom dospěli, otevřeli oči a užili si to, co nám život nabízí a přináší.
A užijte si i to, že vám bylo dopřáno prožít tak silný osudový cit, ne každému se to podaří. A víte, že i v románech osudová láska bývá spojena i s velkou bolestí.
Držím vám palce, abyste v sobě našla radost ze života a naučila se užít si každý den, každou hodinu, která vám přinese něco hezkého.
Jana Řehulková
P.S. Tento příběh a má odpověď je přirozeně jen malým střípkem toho, co dělat proto, aby vám bylo ve vztahu zase fajn. Podívejte se také na další příběhy vztahové poradny, zkuste bezplatný „7 denní vztahový restart“ a pokud by se vám hodila moje osobní či video/telefonická podpora, najdeme spolu nějaký volný termín a pustíme se do toho společně. Už na to nemusíte být sami.
Zkuste zdarma tento osvědčený „7denní vztahový restart“
7 kroků, které během 7 dnů oživí váš partnerský vztah. Zdarma. Emailem. Ihned.
