Dobrý den,
Setkala jsem se s přítelem před dvěma lety, asi po půl roce kvůli mně opustil svou přítelkyni a dvouletou dceru. Nyní žijeme spolu, ale často mě přepadají nepříjemné pocity a nejistoty. Protože partner už má dítě, se kterým tráví většinu volného času a naše dítě ani svatbu neplánuje, tak mám někdy pocit, že už vlastně všechno má. Doma jen uklízím, vařím, vydělávám a on vlastně kouká jen do telefonu. Jednou za čas mě přepadne myšlenka, že ho vlastně nemiluju, že si nedokážu představit budoucnost s ním, že bych mu nedokázala říct ani rozhodné ano, kdyby na to došlo.
Někdy mám pocity úplného prázdna, vlastně nerozumím sama sobě a nevím, jak dál. Na jednu stranu si nedokážu představit život bez něj a na druhou ani s ním, protože jsem neustále napjatá a nervózní. Tak se mi zdá, že mám úplně rozhozené emoce, kdy chvilku miluji a chvilku nenávidím. Navíc jeho malá holčička je rozmazlená a já k ní prostě necítím žádnou velkou lásku, je pro mě naopak spíš omezující a vyvolává to ve mně pochybnosti, že nebudu dobrá matka a partner svou dceru bude mít raději, než naše dítě. A tak nějak dokola mě omezují tyhle myšlenky a já se snažím dělat vše, jen abych na to nemyslela.
Jsem pak věčně podrážděná a smutná. Je to velmi náročné pro nás oba, jelikož oba cítíme velkou nejistotu. Vlastně je to tak možná už od začátku, protože měl strach kvůli mně opustit rodinu a já na to dostala strach, co když s ním nezvládnu být až dokonce života. A tak se to nějak táhne a nedokážu se z toho bludného kruhu vymanit.
(Dotaz 2060)
Dobrý den,
situace je celkem složitá. Už proto, že váš vztah startoval na tom, že přítel opustil manželku a malou dcerku. Je přirozené, že měl zřejmě výčitky svědomí a snaží se nyní s dcerou trávit co nejvíce času.
A přirozený je i váš strach a občasné pochybnosti, které vás dohání. Např. obava, jestli s partnerem dokážete vybudovat dlouhodobý vztah, když už kvůli vám opustil rodinu, jestli budete dobrou mámou, když nezbožňujete partnerovu dceru, jestli s vámi bude chtít mít děti, když už jedno má a otcovství ho docela zaměstnává.
Samozřejmě o dost snazší by bylo, kdybyste si tyto otázky položili a společně na ně hledali upřímné odpovědi hned na začátku vašeho vztahu. Ještě jednodušší by bylo, kdyby jste se potkali až poté, co by váš partner jeden vztah ukončil a stačil se přes rozchod již přenést.
Ale situace je, jaká je, takže musíme vycházet z daných reálií. Sepište si všechny věci, které od vztahu očekáváte. Co byste si přála. Po čem toužíte. A pak označte to, co z toho máte. Co vám společné soužití přináší a co vám partner poskytuje. Zkuste si ujasnit a pojmenovat své pocity. Bez příkras a všech možných ‘kdyby’. Jednejte se sebou zcela na rovinu.
A pak byste si o tom s partnerem měla otevřeně promluvit. Měli byste mluvit i o svých obavách, strachu a nejistotách. Nedala jste mu žádný slib a záruku na vztah ‘dokud nás smrt nerozdělí’, takže pokud se oba dva ve vztahu spíš trápíte, než abyste byli šťastní a zamilovaní, nedopusťte, aby se vám vztah stal vězením.
Vztah k partnerově holčičce byste ale měla zkusit přehodnotit, je malá a za nic nemůže. I pokud je trochu rozmazlená, není to v žádném případě její vina, ale dopustili to její rodiče. Zkuste s ní navázat bližší vztah, celé situaci to pomůže.
Přeji vám hodně odvahy a sebereflexe.
Jana Řehulková
P.S. Tento příběh a má odpověď je přirozeně jen malým střípkem toho, co dělat proto, aby vám bylo ve vztahu zase fajn. Podívejte se také na další příběhy vztahové poradny, zkuste bezplatný „7 denní vztahový restart“ a pokud by se vám hodila moje osobní či video/telefonická podpora, najdeme spolu nějaký volný termín a pustíme se do toho společně. Už na to nemusíte být sami.
Zkuste zdarma tento osvědčený „7denní vztahový restart“
7 kroků, které během 7 dnů oživí váš partnerský vztah. Zdarma. Emailem. Ihned.
