Dnešní doba nám nabízí tolik možností volby, že jsme z toho často paralyzovaní. Už jste asi slyšeli pojem paralýza analýzou. Možná to sami znáte. Nebo to vidíte u svých dětí.
Neustále srovnáváte jednotlivé možnosti, hledáte pro a proti a nejste schopni se pro jednu z nich rozhodnout. Máte strach, že svým rozhodnutím uděláte chybu. Že zvolíte špatně. Nepřetržité analyzování vás jednoduše paralyzuje.
Možná jsou právě vaše děti ve věku, kdy se rozhodují, kam na vysokou školu. Je to jedna z velkých voleb v životě. Pokud je výběr zjednodušený konkrétním zaměřením střední školy, například tím, že chodí na průmyslovku, tak z největší pravděpodobností nebudou uvažovat o studiu religionistiky, ale vydají se na školu technického směru. Ale jestli studují na gymnáziu a dveře tak mají otevřené téměř kamkoliv, rozhodování je mnohem těžší.
Existují jedinci, kteří vědí jistě, čemu se chtějí věnovat a tak za tím jdou. Jedinci, kteří nemají problém dělat rozhodnutí. Kdo by takový nechtěl být, že? Ale odvážím se tvrdit, že většina populace ve svém životě tak jasno nemá.
Pokud má vaše dítě mnoho zájmů a navíc je v nich dobré, rozhodnout se může být docela velký oříšek. Dospívající dítě zvažuje všechna pro a proti až je tím vším tak zahlceno, že se nakonec nechce rozhodovat vůbec. A nikdo neví, co s ním. Může o tom mluvit s rodinou, kamarády nebo psychology. Ale nikdo za něj to konečné rozhodnutí udělat nemůže.
Podle čeho se má tedy rozhodnout? Už víme, že probírat to pořád dokola v hlavě moc nefunguje. Musí na to trochu jinak.
Jestli ho bude daný obor na vysoké škole bavit, zjistí většinou, až když ho bude studovat. Kolem sebe vidíme, že „špatnou“ volbu dělá mnoho lidí, kteří pak pracují v úplně jiném oboru, než který vystudovali. Čas strávený na výšce ale neberou jako ztrátu času. Život má různé etapy a my bychom si z každé z nich měli něco odnést.
Existuje tedy šance – že se vaše dítě, nebo vy sami – rozhodnete dobře hned napoprvé? Na to by vám dokázal odpovědět leda tak někdo, kdo vidí do budoucnosti. A nikdo takový není.
Svou šanci na úspěch můžete ale zvýšit tím, že si před samotnou volbou co nejvíce oťukáte, ověříte a vyzkoušíte to, mezi čím se rozhodujete.
Zůstaneme-li u volby kariéry, pak pokud váš potomek uvažuje nad kariérou učitele, ať si párkrát nejprve vyzkouší, jak mu půjde někoho doučovat nebo někomu něco vysvětlovat. Pokud zvažuje studium žurnalistiky, asi to nebude nic pro něj, pokud rád nepíše a nepátrá po informacích. Jestli chce do politiky, musí rád a hodně mluvit a taky pár dalších věcí J Poraďte mu, ať si sežene sylaby předmětů, projde si povinnou literaturu, kontaktuje studenty, kteří obor studují nebo studovali a pobaví se s nimi. Dokud si na věc prakticky nesáhne, nemá reálnou šanci zjistit, jestli ho to bude bavit nebo jestli v tom bude úspěšný.
Ano, někdy se může vyplatit přesně opačný postup: Nic nezjišťovat, prostě jednu z možností vybrat a čekat, jak to dopadne. To může někdy zafungovat. Při volbě kariéry pak ale může dotyčný skončit jako dívka, která si vybrala obor „sazečka“, protože si myslela, že bude pracovat s rostlinami. A skončila v tiskárně.
Celou dobu se bavíme o výběru vyššího studia, což se vás aktuálně třeba netýká… ale ta rozhodovací podstata zůstává stejná, ať zvažujeme přestup do jiného zaměstnání. Úplnou změnu povolání. Nebo zahájení podnikání. Čím více možností máme, tím náročnější je se rozhodovat. A to hlavně v situaci, kdy musíme hned napoprvé rozhodnout správně. A nemáme šanci na opravné kolo.
Možná uvažujete nad změnou zaměstnání. Na současném místě se necítíte úplně spokojeni, ať už je to kvůli nadřízenému, kolegům, celkové náplni práce nebo třeba zdlouhavému dojíždění. Vše si promýšlíte už pár týdnů, měsíců, možná dokonce let… A pořád jste se nerozhodli. Jestli zůstat, nebo odejít.
Platí ale vlastně stejné zákonitosti jako u toho dítěte a vysoké školy: To, jestli je daná volba „správná“, nezjistíme do té doby, než ji vyzkoušíme. A klíčem k odhalení toho, zda nás to bude bavit či nikoliv, je tedy najít způsob ochutnat, vyzkoušet či zažít všechny varianty nanečisto dřív, než se k nim upíšeme.
Ať už se ale rozhodnete pro kteroukoliv cestu, přijměte ji nikoliv jako tu správnou nebo špatnou… ale jako tu, pro kterou jste se rozhodli. Žádná volba totiž není ani správná, ani špatná. Nikdy totiž nelze objektivně posoudit, která cesta byla lepší. Každá má svá pro a proti. Na všech nás čekají překážky a potíže. Na všech zažijeme i úspěch a radost.
Když se tedy pro cokoliv rozhodujete, máte nakonec vlastně jen dvě varianty (a rozhodování je tak vlastně snazší): Buď vybrat to, co intuitivně cítíme jako nejlepší. A neřešit průzkum, analýzu a rešerše. Nebo se pustit do podrobného a důkladné zjišťování… a pak okusit každou z variant a udělat si názor právě tou ochutnávkou.
Na „Školení, které je promění“ si to můžete vyzkoušet. Ukážeme, jak v takových situacích postupovat. Podíváme se na to, jak se poprat s několika variantami. Pochopíte, jak správně vnímat svou intuici. A získáte důvěru v sebe sama, že když už se pro něco rozhodnete, nebudete o tom navždy pochybovat.
(Tento článek původně vyšel na portálu Školení, které je promění, pro který jsem jej připravila.)
