Dobrý den,

s manželem jsem skoro 18 let. Máme spolu dvě děti 15 a 7 let. Když bylo synovi 9 měsíců, zjistila jsem, že mě manžel podvádí.

Nejdřív jsem myslela jsem, že hraje jen online hry a proto je od rána do rána u pc, ale pravda to byla jen na půl, hrál i hry, ale také se seznamoval s ženami. Ze začátku to bylo jen přes sms, pak když odešel pracovat mimo město a jezdil jen na víkendy, tak už to bylo i osobně.

Já měla v tu dobu vše na starost, dvě děti, dva pejsky, celou domácnost a ještě jsem chodila do práce. On jezdil na víkendy domů a divil se, že ho nepřivítám s otevřenou náručí. Že jsem protivná a nechci s ním spát. Podle něj jsem byla hormonálně nestabilní. Přitom nechápal, že za ten týden jsem byla opravdu ráda, že jsem ráda, když dojel, měl vše, i ten sex, bylo to ale pro mě spíš utrpení, ale vše jsem nějak dávala, záněty, infekce, bylo mu to fuk.

Když jsem mu na nějakou ženu přišla, netušila jsem, že už nejde jen o psaní, a on vše otočil proti mně. Syn se otce bál a doteď nemají spolu dobrý vztah. Dcera má taťku ráda, vše jí dovolí, ale stejně se jí nevěnuje. Když se vrátil zpět a začal pracovat tady, řekli jsme, že uděláme za vším tlustou čáru, byli jsme i v manželské poradně. Začal užívat i antidepresiva a chodit na psychiatrii a k psychologovi, myslela jsem, že mu to pomůže, ale ne, začal být horší, nějak mu bylo vše fuk, žádné city, sex byl strašný, sváděl to na mě, ale pak přišel s tím, že za to můžou antidepresiva. Sex, ženské a hry byly pro něj na prvním místě.

V roce 2018 v lednu si našel bývalou spolužačku, ze začátku jsem to nevěděla, i když se choval divně, ale 1.5. mi řekl, že bude dobré si dát pauzu. Zlomil mě, že za vše můžu já, pořád se opakoval, že jsem ho nebrala jako manžela, že si přišel jak páté kolo u vozu a trubec a já že byla včelí královna. Vázla u nás komunikace, a zbyly jen výčitky. Jak nebylo po jeho, bylo vše špatně.

S tou paní vydržel půl roku, potom ho vyhodila, že je nevyzrálé děcko. Tak najednou přišel s prosíkem, že nás chce zpět. Nějak jsem neměla zájem, začal se snažit, říkal, jak si uvědomuje, že se nechoval dobře, že už chápe, že toho bylo na mě hodně a že mi bude se vším pomáhat. Nebýt toho, že dcera vážně onemocněla, asi bych se k němu nevrátila. Řekla jsem, že to zkusím, ze začátku to vypadalo dobře, přestal hrát hry, že to byla ztráta času a ten chce teď dát nám.

Seznamky zrušil, ale vydrželo mu to sotva 4 měsíce, po Novém roku 2019 se to vracelo do starých kolejí. Začal pomalu zase hrát, tentokrát na telefonu, moc se mnou nekomunikoval postupně se to vracelo zpět, seznamky, hraní, o děti a o mě nezájem, jediné, co ho zajímalo, abych mu byla po vůli a on měl svůj klid.

V srpnu jsme jeli na naší první společnou dovolenou, za 17 let jsme jako rodina nikde nebyli. Bylo to hlavně i tím , že on neudržel korunu a buď peníze utrácel za pc hry nebo za oblečení a dostal nás do insolvence, takže i to byl důvod k hádkám. Když neměl peníze, bylo zle, já byla a jsem šetřivá a on toho hodně zneužíval. Podařilo se nám jet na dovolenou a tam se vše změnilo, moc jsem se těšila, jaká to bude paráda, ale bylo to peklo. Na dovolené poznal kamarádku mé kamarádky a dal se s ní po dovolené dohromady. Na můj svátek jsem se dozvěděla, jak je zamilovaný, narozeniny ani výročí se už neslavilo, řekl, že si nic nezasloužím, za to, jak se chovám a chtěl rozvod. Brala jsem to jako velkou zradu po tom všem, vždycky dal více druhým než nám.

Blížil se konec insolvence, já se těšila na krásné Vánoce a místo toho jsem začala řešit rozvod. Choval se ke mně jako služce, říkal jak T. je úžasná a já jsem lemra líná, nic nezvládám a jen si stěžuji, doteď mě ta jeho slova mrzí. Já jsem nastoupila od půlročního dítěte pracovat u druhého ve 13 měsících, abychom měli co jíst, a to, že jsem si stěžovala, bylo jen proto, že jsem byla na vše sama a bylo mi smutno a bylo toho prostě hodně a on to neviděl. Měl vše, ale podle něj ne, zase vytáhnul období, kdy mi vyčetl, že jsem s ním nespala, že jsem nebyla loajální, myslela jsem, že to byly věci z minulosti a že jsme si je vyříkali. Ale on to použije vždy, když se mu to hodí.

Rozvádět se chtěl, ale papíry ne a ne sepsat, tak už jsem toho měla dost, toho ponižování, v listopadu jsem mu řekla, ať přinese rozvodové papíry, ať už je to za námi a on otočil, že se rozvádět nechce, že spolu můžeme bydlet, a když mu dám dvakrát za den sex, nebude jezdit za paní T. Neměla jsem slov a papíry jsem zařídila sama. V prosinci jsem mu je dala, ať to podepíše, nechtěl, přitom si pozval T. na víkend do našeho města na Vánoční trhy, zaplatil jí hotel, proto nechtěl platit hory pro syna. Byla jsem tak nazlobená, že jsem T. napsala, proč se nechce můj manžel rozvést, když jezdí za ní a tráví s ní čas. Byla z toho hodně překvapená, nečekala to, on jí říkal, že se rozvádí, mně zase, že se rozvádět nebude. Díky tomu, že jsem jí napsala, podepsal opatrovnický soud, ale nečekal, že ho podám, byl v šoku, když to zjistil. Nicméně paní T. to s ním taky ukončila a on se rozhodl, že bude dělat, že nic a budeme dál spolu, ale mezi tím naháněl jednu ženu za druhou, pomlouval mě u nich, že je se mnou jen kvůli dětem, jinak už spolu nežijeme, že jsem strašně náladová, nespím s ním, a že jsem hodně zhubla a to že se mu nelíbí a on už to nehodlá snášet a nechce se mnou být. Byla jsem hodně překvapená, co je to za člověka, co dokáže druhým říct a mně říkal něco úplně jiného.

Začal si psát s další bývalou spolužačkou, vyměňovali si intimní fotky a když jsem mu řekla, co vlastně chce, řekl, že mě a ona je jen kamarádka a já od kdy se kamarádkám posílají intimní fotky. Neměl slov, tak jsem mu nachystala obálku s opatrovnickým soudem a to ho úplně položilo. V klidu jsem mu řekla, že tak to bude nejlepší pro nás oba i pro děti. Okamžitě vše skončil, že ví, že dělal chyby, že krize středního věku, ale že už ví, co chce. Soud nám zrušili, nebyl podán rozvod, nechtěla jsem jít do sporného rozvodu. Nechtěla jsem s ním zůstat, ale nebylo kam jít, podnájmy jsou drahé. Dcera odejít nechtěla, že je zvyklá tady a nechce nikam jít, zdravotní stav se zhoršil, tak jsem zase ustoupila, syn byl při mně, ale bez dcery bych neodešla.

Jsem ve vztahu, kdy sice není na seznamkách a asi ani nenahání ženy, ale hry hraje ještě víc, moc spolu nemluvíme, antidepresiva nebere, vytáčí ho každá věc, co je podle něj špatně, takže já a syn to odnášíme nejvíc. Sex musí mít každý den, aby byl klid. Snažím se chovat, jak on si přeje, ale nevím, jak dlouho to vydržím, někdy se stane, že se neovládnu a hned mám na talíři, že už jsem zase ta stará protivná a že věděl, že to nevydržím, ale když mu řeknu, že jeho chování není taky ideální, tak mi řekne, že si za to můžu sama.

Když jsem mu řekla, že nejsem ve vztahu šťastná, řekne mi, že je to můj problém, že on to má v hlavě srovnané a já si to mám taky srovnat, ale jak, když důvěra je pryč, komunikace není žádná, jen mě shazuje a prostě chybí vše, co má ve vztahu být. Nepomůže mi, řekl mi, že má náročnou práci a že ho teď nemám obtěžovat a mám řešit věci sama nebo se domluvit se synem. Ale kdo v této době nemá náročnou práci. Vidí jen sebe, své potřeby, ostatní je mu jedno. Nevím, jak mu vysvětlit, že buď budeme fungující rodina, ale s tím, že jeho chování bude řešit s psychologem nebo lékařem, nebo že bychom měli jít každý svou cestou. Já už nedávám ty jeho stavy a že jsem na vše sama a když se mu něco nelíbí rozčílí se a vynadá mně i synovi. Nezvládá žádnou stresovou situaci, hned vybuchne.

Vždycky jsem chtěla rodinu, myslím si, že jsem se snažila, ale říkám si, že nechci dopadnout jako moje máma, nešťastná a celý život nedokázala odejít od táty. Rodina pro mě byla vždy vším, ale je toto vůbec rodina, v čem žiju? Moc Vám předem děkuji za odpověď.

S pozdravem D.

(Dotaz 2038)

 


 

Dobrý den,

upřímně musím říct, že vaše manželství je poslední léta dlouhá, únavná, stále se opakující story. Manželovy podvody, nevěry, lži, sliby, obviňování, ponižování, výbuchy, hádky, utrácení, insolvence… chybějící respekt, žádná pomoc… kolik toho máte v plánu ještě vydržet, než pochopíte, že máte opravdu našlápnuto na cestu své maminky.

Když k sobě budete upřímná – kdy naposledy jste se cítila šťastná nebo aspoň radostná? Kdy vám bylo dobře na duši? Kdy jste se cítila jako milovaná žádoucí žena? Kdy jste prožila něco hezkého, nějaký prima zážitek? Nejvyšší čas s tím něco udělat. Zkuste se věnovat víc sama sobě, zkuste svou náladu a rozpoložení programovat bez ohledu na manžela. Naplánujte si svůj program, běžte se projít, čtěte si na lavičce v přírodě nějakou hezkou knihu, zajděte ke kadeřnici nebo na pedikúru, dopřejte si masáž, vytáhněte kamarádku na kafe nebo na skleničku, běžte si zacvičit nebo zaběhat, kupte si hezkou kytku. Dělejte cokoliv, co vám vrátí úsměv na rty. Ne úsměv pro manžela, aby byl spokojen, ale úsměv pro sebe, aby vám bylo dobře.

Manžela nechejte manželem, ať si žije ten svůj komplikovaně zamotaný příběh plný polopravd a manipulací. Není středobodem vašeho vesmíru, ve vašem vesmíru jste nejdůležitější vy.

Nechci vám říkat, co máte dělat, k tomu se musíte rozhodnout a učinit patřičné kroky vy sama. Ale obávám se, že se svým manželem nebudete dlouhodobě šťastná. Toužíte po rodině, ale s ním z vašeho domova bezpečný láskyplný přístav nevytvoříte. Myslím, že kdybyste dotáhla to, co už jste několikrát začala a vydali jste se každý svou vlastní cestou, že by se vám dýchalo svobodněji a časem i radostněji.

Přeji vám hodně sil a odhodlání získat svůj život zase pod kontrolu. Držte se!

Jana Řehulková

 

O čem přemýšlíte o vašem vztahu k partnerovi, dětem, sourozencům, rodičům či kolegům v práci vy? Popište mi svou situaci v diskrétní vztahové poradně a společně najdeme cestu dál. Osobně, po telefonu či emailem.