Dobrý den,
svou manželku jsem poznal v jejích 16 letech, mně bylo 29. Zpočátku to byla tichá, uzavřená a stydlivá dívka. Dnes je jí 30 let, máme dvě děti, 7 a 10 let. Po mateřské nastoupila žena do práce a změnila se, je společenská a ráda je středem pozornosti.
Několik posledních let jsem se k ní nechoval moc dobře, několikrát mi řekla, že ode mě odejde. Já jí na to odpověděl, ať si jde. Nakonec se svěřila kolegovi v práci a ten jí přiznal, že je do ní už dlouho zamilovaný a nabídl jí zázemí i pro děti. Oznámila mi to a odešla. Druhý den se ale vrátila, omlouvala se a plakala (tu noc se s ním teprve poprvé vyspala). Odpustil jsem jí a vzal ji zpět.
Dva měsíce to bylo nádherné, já změnil své chování. Pak jsem zjistil, že kolega z práce je zpátky ve hře. Zaměstnání se vzdát nechtěla, tak jsem vybouchl a vyhodil ji. Po necelém týdnu jejich soužití se mi svěřila, že od něj chce odejít, že je nevyspělý, urážlivý a taky šetřílek a tlačí ji do dítěte. Také mi řekla, že ho ani na veřejnosti nevezme za ruku, že se jí nelíbí. Slitoval jsem se a vzal ji po týdnu zpět. S tím, že už naposledy. Poté ji přinesl kytku a najednou byl zase super.
Máme to teď tak, že spolu bydlíme, žádné intimnosti a já čekám, až se rozhodne, s kým chce být. Sama to prý ještě neví . Zamilovanost k němu ji už prý přešla, nemiluje ho, ale má ho hodně ráda, je hodný a obětavý. Prý hledala jen možnost ode mě utéct a nehleděla na vzhled či zabezpečení. Mě že má trochu ráda, ale jinak ke mně nic necítí.
Chvílemi to vypadá, že zřejmě zůstane se mnou, ale to čekání je hrůza. Nicméně ho pořád vídá v práci a tím se vše stále oživuje. Kolega už dal výpověď a za měsíc odejde. Pak se to snad pohne. Já na ni netlačím, mám ji pořád rád. Ta nejistota mě ubíjí.
Jirka
(Dotaz 2066)
Milý Jirko,
nevím, co se skrývá za tím, že ‘několik posledních let jste se nechoval k manželce moc dobře’. Nevím kolik ‘posledních let’, ani jak moc ‘nedobré’ to vaše chování k ní bylo, že chtěla odejít a vy jste ji posílal ‘ať si jde’. Váš vztah v tu dobu tedy již nejspíš nestál na pevných základech a to, že hledala útočiště a bezpečnou náruč u jiného muže, bylo pak jen přirozeným vyústěním celé situace.
Ovšem její rychlý odchod i s dětmi ke kolegovi, který jí vyznal lásku, a se kterým v tu dobu ještě ani nedošlo k fyzickému sblížení, byl tak trochu ‘kách’, což potvrzuje i její návrat hned následující den.
Pak se ovšem vztah obnovil a vyhodil jste ji vy sám. Po týdnu byla zpět, ale stačila jedna kytka a znovu obnovila vztah s kolegou. K vám nic necítí, ale bydlí s vámi a rozhoduje se s kým chce být. Tolik stručná rekapitulace.
A to je to, co chcete? Čekat, jak se rozhodne a doufat, že zůstane s vámi, když dá kolega výpověď a ona ho nebude mít na očích? Proto, že vás má ‘trochu ráda’? Já vím, že minimálně kvůli dětem má smysl za rodinu bojovat. Ale když s vámi manželka zůstane, budete jí znovu důvěřovat? Začne vás ona znovu milovat?
Myslím, že byste neměl zůstávat v pasivní roli a jen čekat, jak to dopadne a jak se ona rozhodne. Nejistotu budete nejspíš pociťovat i nadále, jestli spolu nebudou i když se neuvidí v práci, jestli se neobjeví další kolega, jestli manželka zase nebude chtít odejít.
Převezměte odpovědnost za svůj život do svých rukou a nebuďte jen pasivním divákem a čekatelem. Rozhodujte se také vy a mějte na paměti hlavně klid a harmonické láskyplné prostředí pro vaše děti.
Přeji vám zdravý úsudek a kroky správným směrem.
Jana Řehulková
P.S. Tento příběh a má odpověď je přirozeně jen malým střípkem toho, co dělat proto, aby vám bylo ve vztahu zase fajn. Podívejte se také na další příběhy vztahové poradny, zkuste bezplatný „7 denní vztahový restart“ a pokud by se vám hodila moje osobní či video/telefonická podpora, najdeme spolu nějaký volný termín a pustíme se do toho společně. Už na to nemusíte být sami.
Zkuste zdarma tento osvědčený „7denní vztahový restart“
7 kroků, které během 7 dnů oživí váš partnerský vztah. Zdarma. Emailem. Ihned.
