Dobrý den,
s partnerem jsme spolu rok. Než začala prosakovat jeho občasná drogová minulost, bylo nám spolu dobře.
Přítel je pracovitý, vím, že do života skvělý otec i milující partner. Měl těžké dětství, jeho bratr byl vždy lepší v očích rodičů. Proto taky již v pubertě hledal útěchu u marihuany, spadl do toho.
Dnes je mu 34 let a náš vztah ovlivňuje jeho takhle špatná minulost, která začíná znovu prosakovat v přítomnost. Když máme nějaký konflikt, útěchu hledá u hulení trávy, dokonce jednou za 2 měsíce si do toho přimíchá pervitin. Argumentuje tím, že mu všichni psychicky ublížují celý život, viz jeho dětství.
Drogy odsuzuji a začínám se vlastně štítit toho, že chodím rok s feťákem. Když na to přijdu, přizná se a brečí, že mi nechtěl tím ublížit. Jenže při špatné náladě po tom sáhne znovu. Vznikají tak daleko větší konflikty, protože se snažíme o dítě a on do toho užívá drogy, i když ví, že je to špatně.
Řešení psychologa prý nechce, neví, co mu má říct. Pokaždé řekne, že to má pod kontrolou a že už to dělat nebude, že to ví, že to nemá dělat. A já teď nevím co dál.
Utéct z takového vztahu je řešení, ale takto milujícího partnera opustit je velice těžké, zvlášť když vím, že takový člověk potřebuje spíše pomoc, když drogy jsou jen odraz jeho nešťastného dětství.
Psychicky začínám být ale velice špatná a nevím, jestli jsem sama tak silná, abych dokázala bojovat s tak velkým problémem. I já byla týrané dítě, ale nikdy to neřešila žádnými drogami či alkoholem, mam pouze velmi nízké sebevědomí.
Děkuji za odpověď, hezký den.
(Dotaz 2009)
Dobrý den,
jste opravdu v obtížné situaci, pokud se jedná o rozhodování, co dál. Je zřejmé, že svého přítele velmi milujete a vážíte si jeho skvělých vlastností.
Pokud jde o jeho minulost, ať už prováděl cokoliv, je to přece jen minulost. Samozřejmě nevím, jak hluboká jeho závislost tehdy byla a jestli se např. pojila i s nějakým dalším problémovým chováním. Ale určitě byste mu nyní neměla předhazovat něco, co bylo kdysi, kdy jste spolu ještě nebyli.
Je mi líto, že to váš přítel v dětství neměl jednoduché, a že nevnímal od rodičů dostatečnou lásku a podporu. Ale jednoho dne všichni dospějeme a za svůj život musí každý z nás převzít zodpovědnost. Sama na sobě vidíte a dáte mi možná za pravdu, že člověk se nemůže celý svůj dospělý život vymlouvat na své dětství. Tím vůbec nechci říct, že mnoho lidí si z dětství či dospívání neodnáší menší či větší traumata, která mohou mít v dospělosti různou podobu. Pokud ovšem zasahují do života natolik, že komplikují vztahy, práci nebo vlastní vnitřní život, je vhodné vyhledat odborníka.
Naordinovat si na uvolnění každého konfliktu kouření marihuany a občas přidat pervitin není asi nejlepší lék na odbourání stresu. Samozřejmě nechci zveličovat, ‘pár tahů trávy’ jednou za čas nedělá z nikoho drogově závislého (pervitin už je jiný kalibr), problém je spíš v tom, že váš přítel tak řeší stres a reakci na konflikt.
Ať už si najde jakýkoliv důvod a příčinu, zodpovědný za své jednání je on sám. Je typické pro alkoholiky i drogově závislé, jak si pořád namlouvají, že mají situaci pod kontrolou, každou chvíli s tím končí a pak zase zdůvodňují, jaký měli důvod své sliby a předsevzetí porušit.
Existují poradny pro léčbu závislostí, kde by mu s tím odborníci určitě pomohli. Ale nedá se pomoci někomu, kdo zatím nepřipustil, že problém existuje. Váš přítel, ale zatím jen hledá alibi a viníka ‘kdo za to může’ a evidentně s tím sám nic dělat nechce.
Takže jediná, kdo s tím vlastně má problém, jste vy a tudíž to také budete vy, kdo jej bude muset vyřešit. Je to o míře vaší trpělivosti a tolerance a o hranici, kterou si nastavíte. Přítele asi tak snadno nepřesvědčíte o tom, aby někam šel a vyhledal pomoc, takže zatím budete muset vycházet z předpokladu, že situace zůstane, jaká je. A pak je na vás, jestli s tím dokážete žít, zvládnete to tolerovat a neřešit.
Nejsem v žádném případě zastánce ultimát, ale stejně jako alkoholikům občas partneři dávají podmínku, že pokud se nezačnou léčit, odejdou od nich, mohla byste s přítelem probrat vaše očekávání. Že pokud chcete založit rodinu, chcete mít vedle sebe nejen milujícího, ale i zdravého, silného, stabilního a spolehlivého partnera, kterému můžete důvěřovat.
A pokud nějaký krok ke změně neudělá pro sebe ani kvůli vám, nebude chtít respektovat vaše prosby a představy o společném životě, pak je jenom na vás a na vaší hranici, kolik (a jak dlouho) toho zvládnete. Někomu nevadí žít s někým, kdo pravidelně pije, někdo nemá problém s někým, kdo kouří trávu… a někdo prostě ano a tolerovat to nechce. Takže záleží jen a jen na vás, jak se k tomu postavíte.
Ale jestli už teď vnímáte, že vaše psychika na tom není nejlépe, příliš bych řešení neodkládala.
Přeji vám hodně sil ke kroku tím pro vás správným směrem.
Jana Řehulková
P.S. Tento příběh a má odpověď je přirozeně jen malým střípkem toho, co dělat proto, aby vám bylo ve vztahu zase fajn. Podívejte se také na další příběhy vztahové poradny, zkuste bezplatný „7 denní vztahový restart“ a pokud by se vám hodila moje osobní či video/telefonická podpora, najdeme spolu nějaký volný termín a pustíme se do toho společně. Už na to nemusíte být sami.
Zkuste zdarma tento osvědčený „7denní vztahový restart“
7 kroků, které během 7 dnů oživí váš partnerský vztah. Zdarma. Emailem. Ihned.
