Dobrý den,  

jsem 13 let vdaná, máme dvě děti 6 a 10 let, prošla jsem terapií, neboť u druhého dítěte jsem prodělala poporodní depresi. Bohužel mně to zcela změnilo, najednou tomu, kdo jsem teď, nevyhovuje vztah s manželem.

Vytratila se láska, podvedla jsem ho s bývalým partnerem, ale nakonec jsem to ukončila. Myslela jsem, že prostě máme jen krizi, nebo ji mám já, mám 37let a že to třeba pomůže, nepomohlo a já se ještě k tomu nakonec zamilovala do o 4 roky mladšího muže, který ještě nemá děti, ale zamilovala jsem se poněkud nešťastně. 

Je to velmi pracovitý člověk, vše své práci obětuje a i když si se mnou denně píše i několik hodin střídavě, tak nenašel odvahu se stále sejít. Občas se spolu vidíme na nějakých akcích, asi 3x jsme se líbal-přitažlivost je mezi námi obrovská, ale nikdy nebyl velký prostor se nějak více bavit.  

Asi po roce mi přiznal, že miluje o 10 let mladší holku, platonicky. Je to dcera matky, se kterou občas spolupracuje. Říkal, že mi to musel přiznat, mě bere jako kamarádku, která se mu líbí a že možná skrze kamarádství, třeba bude mezi námi něco víc, tomu nerozumím, když je zamilovaný do té mladé, znají se 7 let, ale on říká, že ho spíš bere jako staršího bratra.  

On chce vše pomalu, problém je, že se stále vyhýbá setkání a já tak nemám možnost ho lépe poznat. Nechápu, proč si, ale se mnou denně píše a vše mi svěřuje a ukončit to nechce. Asi hraje roli i to, že mám dvě děti, i když to říkal, že mu nevadí, když bude mít i svoje a že jsem vdaná. Docela se tím vším trápím, hodně jsem se do něj zamilovala, ale je možné milovat po telefonu?  

Nevím, zda není nesmyslné čekat, až se konečně odhodlá se sejít. Je velmi nesmělý, první ženu měl v 24letech, ale jsem natolik zamilovaná, že asi budu muset, třeba tak pochopím, že bychom se k sobě nechodili, nemůžu na něj zapomenout. Zkoušela jsem dva měsíce nepsat, ale myslela jsem na něj pořád a chyběl mi. S manželem jsem se xxx krát snažila, ale on mne už ani nepřitahuje v sexu, necítím propojení, je to jako povinnost.  Nevím si rady, ubíhá čas a já se nemohu hnout z místa.

(Dotaz 2004)

 


 

Dobrý den,

situace, ve které se momentálně nacházíte, se odehrává v několika rovinách a abyste se v ní správně zorientovala, je nutné je oddělit.

V první řadě je tu rodina – tedy vaše dvě děti a manžel. Píšete, že po narození vašeho mladšího dítěte jste prošla psychoterapií, která vám jednak pomohla s poporodní depresí, a která vás současně i v něčem změnila. Netuším v čem nejvíce tu změnu vnímáte, ale předpokládám, že vás spíše vrátila k té předchozí šťastné Pavlíně, obohacené o další velkou zkušenost.

Je možné, že během terapie jste si lépe uvědomila svou hodnotu, svá očekávání a představy o životě v manželství a v rodině. Za to, že se z vašeho vztahu ‘vytratila láska’, ale určitě nemůže terapie. Nepíšete, v čem vám nevyhovuje vztah s manželem, ale domnívám se, že nejprve byste měli zkusit vyřešit vaši manželskou krizi. Zjistit, jestli stojíte o to, vaše manželství udržet, co vám na vztahu s manželem přesně nevyhovuje, jak vidí perspektivu vašeho soužití on a co (a jestli vůbec něco) jste připraveni a schopni pro záchranu vašeho manželství a rodiny udělat. Tím bych určitě začala, je potřeba komunikovat, věci pojmenovat a zcela na rovinu probrat váš i manželův pohled na věc. A dohodnout se, jak budete dál postupovat, a to i v případě, že byste se rozhodli, že spolu dále nezůstanete.

Druhá věc je vaše zamilování do jiného muže. Úmyslně píšu zamilování a ne láska.

A navíc zamilování víceméně platonické. Vypadá to totiž, že si některé projevy jeho chování vykládáte mylně. Proč myslíte, že dosud nenašel odvahu se s vámi sejít? Je přece svobodný, bez závazků… a vy jistě vysíláte signály, díky kterým si může být jistý, že má u vás velkou šanci. Pokud jste se líbali vždy na nějaké akci, byla v tom skutečně oboustranná obrovská přitažlivost… nebo jen příležitost, kouzlo ‘zakázaného ovoce’… a možná trochu víc alkoholu, po kterém padají zábrany?

Protože z toho dalšího, co popisujete, spíš vyplývá, že se mu sice líbíte, nějaká chemie mezi vámi funguje, baví ho si s vámi psát, ale jinak vás bere spíš jako důvěrnou kamarádku, které se může svěřit s čímkoliv, včetně toho, že se zamiloval a všech detailů s tím spojených. To přece kamarádi dělají. A očekává od vás pochopení, porozumění a možná i podporu. Přeje si, aby vše probíhalo pomalu, nechce se evidentně vázat, ale má ve vás důvěrníka a rád si s vámi ‘povídá’ a na to je pro něj písemný kontakt po telefonu evidentně plně dostačující. Věřte, že kdyby se s vámi chtěl setkávat osobně, už by to dávno udělal. Ukončovat nic nepotřebuje, protože z jeho pohledu není co, jste přece jen kamarádi… i když  občas připouští, že výhledově byste mohli být kamarádi s ‘benefitem’.

Myslím, že důvodem toho, že se s vámi nechce sejít, nebude jeho nesmělost či skutečnost, že měl svou první partnerku ve 24 letech. Kdyby byl tak moc ostýchavý, nejspíš by se s vámi nelíbal a nesvěřoval se vám s důvěrnostmi o jiné ženě. Jestli dobře počítám, slečně je cca 23 let a pokud se znají 7 let, tedy od jejích 16, a je to dcera jeho známé, bere ho možná spíš jako strejdu než staršího bratra. To nic nemění na tom, že se do ní zamiloval, má potřebu o ní mluvit a (s vámi) to probírat.

Zvažte sama, jestli vám tento model vyhovuje a upřímně si odpovězte na otázku, jestli kdyby s vámi chtěl být, lépe vás poznat, zjistit něco víc o vaší rodinné situaci, jestli by to opravdu už neudělal. Můžete mít klidně nějakou dobu ‘korespondenční vztah’ a může to být hezké, ale dlouhodobě vás to zřejmě uspokojovat nebude.

Vím, že je těžké poručit citům, ale zkuste alespoň objektivně zhodnotit současnou situaci, bez zbytečných nadějí a nenaplněných očekávání. Myslím, že i v případě, že už by se skutečně nepodařilo zachránit vaše manželství, chtěla byste mít po svém boku muže, který o vás bude projevovat skutečný zájem, bude po vás toužit, milovat vás, podporovat, trávit s vámi co nejvíce času a být vám skutečným partnerem a ne jen ‘přítelem na telefonu’.

Přeji vám nadhled a zdravý úsudek, ať kroky, které podniknete, vedou k tomu, abyste byla šťastná vy i vaše děti.

Jana Řehulková

 

O čem přemýšlíte o vašem vztahu k partnerovi, dětem, sourozencům, rodičům či kolegům v práci vy? Popište mi svou situaci v diskrétní vztahové poradně a společně najdeme cestu dál. Osobně, po telefonu či emailem.