Dobrý den,
jsme manželé tři roky, celkově jsme spolu čtyři. Náš vztah od začátku prošel mnoha strastmi. Manžel z počátku zatajil své finanční problémy, které jsme následně společně vyřešili, do toho však přibyl problém s dítětem, které má manžel z prvního vztahu. Manžel zasílal na dítě peníze navíc, ačkoliv mě o tom neinformoval. Tím začaly problémy mezi námi.
Dohady, postupně můj negativní přístup k jeho dítěti. Manžel začal tajit informace ohledně peněz, které zasílal nad rámec výživnější atd. Celkově jsme se do toho nějak zacyklili, do toho jsme se dlouho snažili o vlastního potomka, což se nám bohužel nepovedlo. Vyjma těchto problémů a občasných provozních dohadů, které jsme měli, byl náš vztah hezký, měli jsme společné zájmy, trávili společně volný čas a myslím, že nám celkově bylo hezky. Před měsícem ale manžel přišel a oznámil mi, že mě již půl roku nemiluje. Prý citově ochladl v důsledku dlouhodobých neshod, dohadů, mého neustálého tlaku a žárlivosti, která byla neopodstatněná atd.
Odstěhoval se ze společné domácnosti, ačkoliv původně se chtěl rozvést, domluvili jsme se na dočasném rozstěhování, kdy mi řekl, že potřebuje prostor. Snažím se ho nekontaktovat, nepsat, ale bohužel, někdy nevydržím. Zajímají mě jeho emoce, zda ke mně přece jen něco cítí, ale manžel na to odmítá odpovídat, vyhýbá se kontaktu se mnou a teprve nedávno přistoupil na to, že zajdeme společné do poradny. Zajímá mě, zda je možné, že šlo skutečně o dlouhodobý tlak, který v manželovi bublal, až vyvrcholil hádkou na dovolené a jestli je možné, aby ke mně znovu něco cítil.
Nevím vůbec, jak se teď chovat, jsem zmatená, manžela nechci ztratit. Jsem si vědoma svých chyb a skutečně pracuji na jejich odstranění. Bohužel o tom manžela nemohu přesvědčit, v současné době touží jen po svém klidu a nic nechce řešit. Mě však nejistota drásá a jsem nešťastná. Manžela nechci ztratit, protože je to jinak velmi hodný člověk, se kterým mi bylo celou dobu krásně. Prosím, poraďte mi, jak se teď chovat a co dál? Z cele situace jsem se zhroutila a je mi vážně hrozne. Děkuji za odpověď.
Adéla
(Dotaz 2088)
Dobrý den, Adélo,
situace u vás zašla již docela daleko, ale neznamená to nutně, že není cesty zpět. Záleží na mnoha faktorech a okolnostech a na tom, co si při odloučení oba uvědomíte a jestli oba budete o společný život stát.
Nikoho nepřinutíte, aby se k vám choval podle vašich představ nebo vás miloval, pokud to tak on sám necítí, či nechce. Zdá se, že manžel skutečně rezignoval po dlouhodobém tlaku, který vnímal, vaše neshody ho zřejmě trápily víc, než jste si v tu dobu vy připouštěla.
Myslím, že hádky ohledně navýšených alimentů se ho jistě hodně dotkly, přece jen je rodič a může se rozhodnout, kolik do svého dítěte bude investovat. Tajil to před vámi nejspíš proto, že vy jste proti tomu měla výhrady a nesouhlasila s tím a on se nechtěl vystavovat dalším hádkám a vašim výčitkám. Určitě ho mrzelo i to, že jste si k jeho dítěti nevytvořila hezký vztah, jednak dítě za nic nemůže a nezaslouží si negativní přístup od partnerky svého táty a jednak toto může být vážným kamenem úrazu v partnerském soužití dvou lidí, z nichž jeden nebo oba mají děti z předchozích vztahů. Každý rodič si přeje, aby jeho dítě bylo blízkými lidmi pozitivně přijímáno a většinou má své dítě vždy na prvním místě.
Důvody ostatních hádek ani vaší žárlivosti neznám, ale pokud jste změnili rozvod jen na odluku, rozhodně bych vám radila, abyste na manžela netlačila a celou věc zbytečně neuspěchala, protože by to bylo kontraproduktivní. Nejspíš by se snažil se nátlaku vyhnout a možná by to uzavřel a ukončil úplně. Dopřejte mu čas a prostor. Netlačte, nevolejte, nepište. Neptejte se pořád dokola, jak to tedy s vámi má.
Zkuste navrhnout, že třeba jednou za dva týdny byste se mohli krátce sejít a pokud bude souhlasit, třeba se spolu projít. Nemluvit při tom o vztahu, ale o naprosto neutrálních věcech. Manžel odešel, protože se cítil pod tlakem, takže opravdu vám radím, teď na něj netlačte.
Na vztah se můžete pokusit zavést řeč nejdřív tak po cca 4 měsících. Až budete nad věcí a svým přístupem (nikoliv planými sliby) ho přesvědčíte, že vedle vás najde klid, lásku a pohodu. Do té doby pracujte na sobě. Na svém zklidnění, sebevědomí, sebeúctě. Proberte si v hlavě své životní hodnoty a třeba to i sepište. Soustřeďte se na jiné věci, lidi a aktivity ve svém životě. Snažte se být milá, pozitivní a usměvavá (a neberte to jako přetvářku). A buďte trpělivá a vyčkávejte. Když se nic nebude dít, za dva týdny ho pozvěte někam ven, procházejte se, neobviňujte, nestresujte, nekritizujte.
Přeji vám hodně sil a trpělivosti a ať už to dopadne jakkoliv, ať je to pro vás v tu chvíli ta nejlepší varianta.
Držte se.
Jana Řehulková
P.S. Tento příběh a má odpověď je přirozeně jen malým střípkem toho, co dělat proto, aby vám bylo ve vztahu zase fajn. Podívejte se také na další příběhy vztahové poradny, zkuste bezplatný „7 denní vztahový restart“ a pokud by se vám hodila moje osobní či video/telefonická podpora, najdeme spolu nějaký volný termín a pustíme se do toho společně. Už na to nemusíte být sami.
Zkuste zdarma tento osvědčený „7denní vztahový restart“
7 kroků, které během 7 dnů oživí váš partnerský vztah. Zdarma. Emailem. Ihned.
