Dobrý den,
s přítelem spolu budeme čtyři roky. Poslední asi dva roky nám to ale nějak nefunguje. Mám šestiletou dceru, která není jeho, ale chová se k ní skvěle, stará se o ni od jejích dvou let. Jen my dva spolu nějak nemůžeme vyjít.
Hodně se hádáme kvůli penězům. Dělám jen na 4 hodiny denně, kvůli dceři, půjde teď do školy a chci se jí věnovat. Přítel mi dává ultimátum, že si do září mám najít jinou práci, kde budu dělat víc hodin a vydělám víc peněz. Že to, co dělám teď, není práce. Pracuji ve školce, uklízím tam a pomáhám malým dětem u oběda a s oblékáním. Vůbec mě nerespektuje, věčně jsem na všechno sama, nakupuji, tahám plné tašky autobusem, o vše se starám a jemu není nic dobré.
Mám v sobě toho tolik, že když si pak jdeme spolu sednout na drink, tak pak vše ze mě jde ven a z toho hádka. Nevím, co dělat. Zda odejít a doufat, že si uvědomí, co ve mně má, nebo to mezi námi skončí úplně. Dělá si ze mě služku – podej, udělej… už mi i přijde, že se mnou zůstává jen kvůli té malé. Nevím, co dělat dál. Děkuji za odpověď
Andy
(Dotaz 2064)
Milá Andy,
jestli dobře počítám, tak polovinu času, co jste spolu, váš vztah moc dobře nefunguje. Takže hezké to bylo první dva roky, to je přibližně doba, po kterou trvá zamilovanost. Potom postupně opadnou růžové brýle a nastupuje každodenní všední realita.
Nevím, jestli jste rozhodnutí pracovat na zkrácený úvazek i po nástupu dcery do mateřské školy udělala sama nebo jste se tak dohodli s partnerem. Určitě by takové věci měly být předmětem společného rozhodnutí, zvlášť, když se to týká rodinného rozpočtu a ovlivňuje jej to.
Nevím také, jestli pracujete ve stejné školce, kam chodí dcera a vybrala jste si tu práci proto, abyste byla dceři nablízku. Nevím, jaká je vaše původní profese a jaké máte možnosti její uplatnění a výdělku.
Možná, kdyby partner viděl, že hledáte plnohodnotnou práci ve svém oboru, na plný úvazek, víc vyděláte a přispějete do rodinného rozpočtu, snažil by se vám víc pomoci, nejen s nákupy.
Je škoda, že když už si najdete společnou chvíli pro sebe, pokazíte si ji hádkou a výčitkami. Výsledný pocit vás obou pak je, že se na ničem neumíte domluvit a že když už spolu někam vyrazíte, stejně se hádáte a je mezi vámi nepohoda.
Doporučovala bych vám, abyste si skutečně našla práci na plný úvazek, dcera nastoupí do školy a odpoledne může jako ostatní děti navštěvovat školní družinu. Je standardní, že po mateřské a rodičovské dovolené se maminky normálně vrací do práce, nejen proto, že jejich výdělek je podstatnou částí domácího hospodaření a mnoho rodin by se bez něj prostě neobešlo.
Možná, že když začnete pracovat víc hodin, přinesete domů víc peněz, napětí se sníží, partner nebude tolik ve stresu, že celou rodinu a domácnost musí táhnout hlavně on a situace se uklidní. Možná je opravdu hlavně nervózní z toho, že je to na něm a musí uživit vás i dceru, navíc když ještě není jeho. Je fajn, být doma a věnovat se dětem, pokud to finanční situace rodiny dovolí. Ale ve většině rodin ve školním věku dítěte prostě pracují oba rodiče. V každém případě, jak už jsem psala, mělo by to být věcí společné dohody.
A když se s partnerem v souvislosti s novou prací dohodnete na jeho větším zapojení do domácích povinností, mělo by se ulevit zase vám. A pak si snad zase ten drink společně užijete v pohodě a prima atmosféře.
Držím palce, aby všechno dobře dopadlo.
Jana Řehulková
P.S. Tento příběh a má odpověď je přirozeně jen malým střípkem toho, co dělat proto, aby vám bylo ve vztahu zase fajn. Podívejte se také na další příběhy vztahové poradny, zkuste bezplatný „7 denní vztahový restart“ a pokud by se vám hodila moje osobní či video/telefonická podpora, najdeme spolu nějaký volný termín a pustíme se do toho společně. Už na to nemusíte být sami.
Zkuste zdarma tento osvědčený „7denní vztahový restart“
7 kroků, které během 7 dnů oživí váš partnerský vztah. Zdarma. Emailem. Ihned.
