Dostala jsem se do vážné a těžké situace.
Žiju dva roky s partnerem a máme ročního synka. Po porodu začal vztah skřípat a táhlo se to celkem dlouho, vlastně až doteď. Myslela jsem, že se to urovná, ale on před měsícem přišel s tím, že si našel jinou, a já se synkem že si budeme muset najít náhradní bydlení. Do té doby můžeme zůstat v současné společné domácnosti (jde o dům jeho rodičů). Jenže umíte si představit, jaké to pro mě je, když ho vidím psát si s jinou, chystat se na rande a někdy přede mnou dokonce básní o tom, jak je úplně jiná. Říkám si, že to zvládnu, ale vydržím možná tak dva tři dny a pak přijde den, kdy ho celý probrečím, křičím na něj, vše mu vyčtu, vyptávám se na ni.
Už nemůžu a nevím jak dál, hlavně jak se chovat, aby on pořád nebyl ten, co má navrch, vysmátý, v pohodě… a já ta nešťastná a zdrcená situací.
Alena
(Dotaz 2086)
Dobrý den, Aleno,
je mi velmi líto, že jste se ocitla v tak složité a nepříjemné situaci. Samozřejmě vliv na průběh vašeho vztahu mělo určitě i to, že jste s partnerem otěhotněla velmi krátce po seznámení, kdy jste jeden druhého zdaleka nemohli ještě vzájemně dobře poznat. Proto pro mě není ani velkým překvapením, že po roce se něco pokazilo. Začátek vztahu byl ovlivněn zamilovaností a chemií mezi vámi.. a když došlo na ‘skutečný život’, závazky a zodpovědnost vůči rodině, přítel vzal ‘zpátečku’. Buď na ten ‘dospělý život’ a výchovu dítěte nebyl ještě dostatečně připraven (zřejmě se ve vašem případě nejednalo o plánované těhotenství) nebo ho to prostě jen nezralé přestalo bavit a přivítal jiný vztah, bez starostí a bez závazků. Únik. Závazek k vašemu synovi bude mít samozřejmě už navždy, ale není síly, která by ho přiměla, aby znovu začal milovat vás.
Otázka, co máte dělat teď vy, záleží na tom, jaká je vaše odolnost vůči jeho současnému chování, jeho bezohlednosti, s jakou vám popisuje svůj současný vztah, jaká je vaše hrdost a sebeúcta.. a samozřejmě i finanční a bytové možnosti. Pokud by to jen trochu šlo, myslím, že by bylo vhodné se od bývalého přítele odstěhovat a postavit se na vlastní nohy, samozřejmě s jeho finančním příspěvkem na syna. Do té doby jeho řeči o nové partnerce ignorujte, nereagujte na ně, nenechejte se vtáhnout do hádek, vzteku a sebelítosti. Začněte myslet na sebe, na to, abyste se cítila lépe, setkávejte se s kamarádkami, se svou rodinou, užívejte si čas s malým, pečujte o sebe, ať jste se sebou spokojená, choďte na procházky, seznamte se s jinými maminkami a nelitujte se. Dívejte se dopředu a plánujte své dny a program se synem. Věřím, že až se zase dokážete usmát a být veselá a milá, určitě potkáte někoho, koho si zasloužíte a kdo to s vámi bude myslet upřímně a vážně.
Přeji hodně štěstí.
Jana Řehulková
P.S. Tento příběh a má odpověď je přirozeně jen malým střípkem toho, co dělat proto, aby vám bylo ve vztahu zase fajn. Podívejte se také na další příběhy vztahové poradny, zkuste bezplatný „7 denní vztahový restart“ a pokud by se vám hodila moje osobní či video/telefonická podpora, najdeme spolu nějaký volný termín a pustíme se do toho společně. Už na to nemusíte být sami.
Zkuste zdarma tento osvědčený „7denní vztahový restart“
7 kroků, které během 7 dnů oživí váš partnerský vztah. Zdarma. Emailem. Ihned.
