Dobrý den,

s přítelem jsme spolu 4 roky, máme 2 děti. Začátky samozřejmě byly krásné, jak to tak bývá, ale co jsou děti, přestávám být naplněná. I když jsem myslela, že to bude naopak a s dětmi budu šťastnější. Spíše jde o to, že partner hodně pracuje, někdy přijede domů a děti už spí, takže je ani nevidí. O víkendech si také vždy najde nějakou činnost, takže jsem pořád s dětmi jen sama. Má náročnou práci, takže když už je doma, odpočívá a nějakou aktivitu po něm nemůžu chtít.

Chybí mi smysl rodiny, abychom jezdili třeba na výlety, chodili spolu na procházky… tohle prostě neznám. A mně chybí láska, kterou také neumí dát pořádně najevo. Nevím jak dál, už si přijdu kolikrát, že mám syndrom vyhoření, protože mi s dětmi nijak nepomáhá. Samozřejmě se s ním o tom bavím, co mi vadí, ale vždy se jen pohádáme, že prý je takový a jiný nebude a pokud se mi něco nelíbí, tak můžu jít. Nejspíš to tak nakonec dopadne, pokud nám nezačne věnovat více času. Je nějaká rada, jak z toho ven a zlepšit to? Pokud ale má takový přístup, asi není, musel by chtít i on…

Děkuji.

(Dotaz 2020)

 


 

Dobrý den,

máte naprostou pravdu v tom, že snaha o zlepšení stávající situace by měla být na obou stranách, jinak se můžete snažit sebevíc a bude to jen zbytečně vynaložená energie.

Možná byste si s přítelem mohli někdy v klidu, večer, až uložíte děti a nalijete si třeba sklenku vína, promluvit o tom, co vlastně kdo z vás od společného soužití očekává. Zkuste se upřímně zajímat o to, jak se cítí on a co by mu udělalo radost. Nekritizujte ho za to, co dělá nebo nedělá, ale popište mu, co prožíváte a jak se cítíte vy.

Je hezké, že se o vás zřejmě finančně umí postarat, ale i když má náročnou práci, aktivní odpočinek mu také může přinést regeneraci a kompenzaci. Společný výlet do přírody nebo na nějaké zajímavé místo nemusí být povinnost, ale radost a odreagování od pracovních starostí. Zkuste něco takového sama naplánovat a pozvat ho, třeba budete oba příjemně překvapeni.

A pokud se příteli nebude chtít, zkuste se domluvit na výlet s nějakou kamarádkou s dětmi, zkuste být trochu nezávislá. Soustřeďte se víc na sebe, co vás naplňuje a baví, a zařaďte do svého programu kromě péče o děti i jiné aktivity. Zlepší vám to náladu, budete víc v pohodě a usměvavá. Jestli máte možnost hlídání, vyrazte si zacvičit nebo s kamarádkou na kávu.

Přítele lusknutím prstů nezměníte, ale můžete začít u sebe. Pečujte o sebe, udělejte si radost a starejte se o to, aby vám bylo dobře. Možná vaše větší akčnost a pozitivní přístup bude motivující i pro vašeho přítele. Až uvidí, že vedle sebe má místo unavené, smutné a stěžující si partnerky usměvavou, energickou a dobře naladěnou ženu, možná změní částečně svůj přístup i on.

Přeji hodně štěstí a trpělivosti

Jana Řehulková

P.S. Tento příběh a má odpověď je přirozeně jen malým střípkem toho, co dělat proto, aby vám bylo ve vztahu zase fajn. Podívejte se také na další příběhy vztahové poradny, zkuste bezplatný „7 denní vztahový restart“ a pokud by se vám hodila moje osobní či video/telefonická podpora, najdeme spolu nějaký volný termín a pustíme se do toho společně. Už na to nemusíte být sami.