Dobrý den,

s přítelem jsme spolu 4 roky, máme 2 děti. Začátky samozřejmě byly krásné, jak to tak bývá, ale co jsou děti, přestávám být naplněná. I když jsem myslela, že to bude naopak a s dětmi budu šťastnější. Spíše jde o to, že partner hodně pracuje, někdy přijede domů a děti už spí, takže je ani nevidí. O víkendech si také vždy najde nějakou činnost, takže jsem pořád s dětmi jen sama. Má náročnou práci, takže když už je doma, odpočívá a nějakou aktivitu po něm nemůžu chtít.

Chybí mi smysl rodiny, abychom jezdili třeba na výlety, chodili spolu na procházky… tohle prostě neznám. A mně chybí láska, kterou také neumí dát pořádně najevo. Nevím jak dál, už si přijdu kolikrát, že mám syndrom vyhoření, protože mi s dětmi nijak nepomáhá. Samozřejmě se s ním o tom bavím, co mi vadí, ale vždy se jen pohádáme, že prý je takový a jiný nebude a pokud se mi něco nelíbí, tak můžu jít. Nejspíš to tak nakonec dopadne, pokud nám nezačne věnovat více času. Je nějaká rada, jak z toho ven a zlepšit to? Pokud ale má takový přístup, asi není, musel by chtít i on…

Děkuji.

(Dotaz 2020)

 


 

Dobrý den,

máte naprostou pravdu v tom, že snaha o zlepšení stávající situace by měla být na obou stranách, jinak se můžete snažit sebevíc a bude to jen zbytečně vynaložená energie.

Možná byste si s přítelem mohli někdy v klidu, večer, až uložíte děti a nalijete si třeba sklenku vína, promluvit o tom, co vlastně kdo z vás od společného soužití očekává. Zkuste se upřímně zajímat o to, jak se cítí on a co by mu udělalo radost. Nekritizujte ho za to, co dělá nebo nedělá, ale popište mu, co prožíváte a jak se cítíte vy.

Je hezké, že se o vás zřejmě finančně umí postarat, ale i když má náročnou práci, aktivní odpočinek mu také může přinést regeneraci a kompenzaci. Společný výlet do přírody nebo na nějaké zajímavé místo nemusí být povinnost, ale radost a odreagování od pracovních starostí. Zkuste něco takového sama naplánovat a pozvat ho, třeba budete oba příjemně překvapeni.

A pokud se příteli nebude chtít, zkuste se domluvit na výlet s nějakou kamarádkou s dětmi, zkuste být trochu nezávislá. Soustřeďte se víc na sebe, co vás naplňuje a baví, a zařaďte do svého programu kromě péče o děti i jiné aktivity. Zlepší vám to náladu, budete víc v pohodě a usměvavá. Jestli máte možnost hlídání, vyrazte si zacvičit nebo s kamarádkou na kávu.

Přítele lusknutím prstů nezměníte, ale můžete začít u sebe. Pečujte o sebe, udělejte si radost a starejte se o to, aby vám bylo dobře. Možná vaše větší akčnost a pozitivní přístup bude motivující i pro vašeho přítele. Až uvidí, že vedle sebe má místo unavené, smutné a stěžující si partnerky usměvavou, energickou a dobře naladěnou ženu, možná změní částečně svůj přístup i on.

Přeji hodně štěstí a trpělivosti

Jana Řehulková

 

O čem přemýšlíte o vašem vztahu k partnerovi, dětem, sourozencům, rodičům či kolegům v práci vy? Popište mi svou situaci v diskrétní vztahové poradně a společně najdeme cestu dál. Osobně, po telefonu či emailem.