Dobrý den,

prosím vás o radu. Jsem vdaná pět let a s manželem máme tříletou dceru. Než jsme spolu začínali, tak jsem mu řekla, že jsem bisexuální, že občas mám chutě i na ženy. Nic nenamítal a bere mě takovou, jaká jsem. Čtyři roky v manželství bylo vše v pořádku, až teď.

Přijela k nám na oslavu naše společná kamarádka a stalo se to. Skončili jsme všichni tři v posteli, bylo to krásné a moc se nám to všem líbilo. Jenže já se druhý den na manžela nemohla ani podívat, úplně jsem k němu cítila odpor, ani nevím, jak to vyjádřit. Tak jsem mu řekla, že už to nechci a on s tím souhlasil, sám řekl, že sex ve třech nepotřebuje.

Jenže uběhlo pár týdnů a stalo se to znovu, s tou stejnou ženou. Je pravda, že jsme to začali my dvě a manžel se už jen přidal. Bojím se toho, že přestanu svého muže milovat a půjdeme od sebe. Vždy, když s to stalo, tak mě to pak velmi bolelo, nevím, jak ten svůj pocit vysvětlit, když ve chvílích, kdy k tomu došlo, tak jsem to chtěla. Bojím se toho, že přijde znovu příležitost a stane se to zase. Prosím o radu. Děkuji.

(Dotaz 2068)


 

Dobrý den,

upřímně… z vašeho dotazu není úplně jasné, jakou radu byste ráda slyšela. Manžel se od začátku k vaší bisexuální orientaci stavěl tolerantně, vzal to, jak to je, nic vám nevytýkal, máte spolu tříletou holčičku a fungovali jste spolu několik let v klidu a pohodě (minimálně nezmiňujete žádné komunikační problémy či neshody v intimní oblasti).

Poté vznikla situace, která s sebou přinesla příležitost sexu ve třech, podle vašich slov ke spokojenosti všech zúčastněných. Chybí mi informace, co přesně ve vás druhý den vyvolalo nechuť a odpor k manželovi? To, že měl kromě vás sex i s jinou ženou? Že se to odehrálo před vašima očima? Nebo jste pocítila natolik silnou přitažlivost ke kamarádce, že vás přestal přitahovat manžel?

V každém případě jste udělala dobře, že jste s ním o tom promluvila, přiblížila mu svoje pocity a dohodli jste se do budoucna na pravidlech, která měla zabránit podobným situacím a pocitům z vaší strany. Dohoda ovšem bohužel vydržela jen pár týdnů, jak píšete. Při první příležitosti jste opět aktivně vstoupila do stejné situace… a vaše pocity se následně opět otočily proti manželovi.

Takže jaký má tento rébus řešení? Je to nejspíš jen a jen na vás. Pokud víte, že se nezvládnete ubránit situacím, které ve vás následně vyvolávají tak silné a protichůdné pocity, bolest a odpor vůči manželovi, pokud jste naopak vždy ta aktivní, kdykoliv taková příležitost nastane, pokud máte strach, že manžela přestanete milovat a nakonec ho opustíte, měla byste se zcela vědomě takovým situacím a příležitostem vyhýbat. Nevyhledávat je a nenechat se do nich vtáhnout či vmanipulovat. Pokuste se maximálně soustředit na dcerku, na manžela, na celou svou rodinu. Podnikejte spolu výlety a vymýšlejte ve volném čase zajímavé aktivity, ať máte hezké společné zážitky. Pokuste se naplnit i váš partnerský život láskou, péčí jeden o druhého a pozitivními prožitky, ať je vám spolu dobře. Minimálně vaše holčička si zaslouží, abyste to zkusila a pokud se to podaří, aby vyrůstala v úplné rodině s oběma rodiči. Dejte svému manželství šanci.

Ale jak říkám, rozhodnutí je jen na vás, pokud nebudete s manželem chtít ve vztahu pokračovat, pokud k němu budete pociťovat fyzický odpor, pokud vás bude víc přitahovat kamarádka a budete s ní chtít být častěji nebo nastálo, nikdo vám v tom nakonec nezabrání.

Přeji zdravý úsudek a neuspěchané rozhodování… ať už se rozhodnete jakkoliv, buďte se svým rozhodnutím v souladu, ať cítíte, že jste udělala nejen pro sebe, ale i pro dceru to nejlepší.

Držím palce.

Jana Řehulková

P.S. Tento příběh a má odpověď je přirozeně jen malým střípkem toho, co dělat proto, aby vám bylo ve vztahu zase fajn. Podívejte se také na další příběhy vztahové poradny, zkuste bezplatný „7 denní vztahový restart“ a pokud by se vám hodila moje osobní či video/telefonická podpora, najdeme spolu nějaký volný termín a pustíme se do toho společně. Už na to nemusíte být sami.